To není případ fazolek mungo, které už si našly své konzumenty a staly se součástí jídelníčku strávníků, kteří dbají na kvalitu potravin, které konzumují.
Mungo fazolky se k nám dostaly nejspíš z asijských zemí, kam se každým rokem vydává nemalé množství Čechů na dovolenou. Původ této rostliny je ale až v exotické Indii. Mungo fazole se u nás začaly prodávat jako sortiment pro vegetariány a vegany, protože mungo klíčky Naklíčeno patří k oblíbeným pochoutkám makrobiotické stravy. Ale oblíbenost fazolek dostala tuto luštěninu i na pulty supermarketů, kde ji můžete najít i loupanou nebo půlenou pro další úpravu v kuchyni a samozřejmě i v původním stavu, kdy jsou fazolky usušené v takovém stádiu, že po navlhčení jsou během několika dní schopné naklíčit a zpestřit tak zimní jídelníček.
Mungo fazole mají celou řadu užitečných látek a jak je známo, všechny užitečné látky, které fazolky mají, se v podobě klíčků násobí. V křehkých a šťavnatých klíčcích tak do organismu dostanete bílkoviny, sacharidy, mastné kyseliny, vitamíny a minerální látky. Z minerálních látek je to především draslík, sodík, hořčík, vápník, mangan, fosfor, železo, zinek. Z vitamínů je to především vitamín C, D, B, A, K.
Pro všechny zvídavé zahrádkáře jsou fazolky mungo zajímavou rostlinkou, kterou lze s trochou péče pěstovat i na českých zahrádkách. Jde ale o rostlinu teplomilnou, která se na zahradních záhonech dá pěstovat pouze v těch nejteplejších oblastech. Jiná situace je v umístění fazolek do fóliovníků. Tak se jim bude dařit i v chladnějších oblastech. Přesto se doporučuje zasít semena až v době, kdy nehrozí větší mrazy, které by ani fóliovník nezastavil.
Pokud hledáte recepty, jak tuto luštěninu využít, sáhněte do receptů čínské a indické kuchyně. Klíčky z fazolí se dají snadno použít jako zpestření chuťového základu v zeleninovém salátu. Klíčky mohou také nahradit třeba brambory jako příloha k masu, což výrazně odlehčí celé jídlo.