Mnoho lidí se za klávesnicí chová úplně jinak, než je tomu v případě, že s někým mluví s očí do očí. Za monitorem počítače jsme většinou odvážnější a mnohem více si dovolíme. Je to především proto, že internet považujeme v podstatě za anonymní – nikdo nemůže vědět, že jsme to právě my, kdo zde píše. A to se rozhodně prakticky každému líbí. Nemusíme se tak totiž stydět za svůj vzhled či původ a můžeme být v podstatě tím, kým chceme.
Otázkou však je, zda je ona anonymita skutečně tak velká, jak si myslíme. Ukazuje se totiž, že to s ní není až tak žhavé, jak by se mohlo na první pohled zdát, a že je možné naši skutečnou identitu zjistit mnohem snadněji, než bychom si mohli myslet.
Jistě, pravdou je, že běžný uživatel, se kterým se například dohadujeme na diskusním fóru, něco takového nedokáže. Většina lidí nemá potřebné znalosti a vybavení, aby mohli zjistit například to, odkud byla zpráva poslána. Ovšem policie a jiné složky státního aparátu, to už je něco zcela jiného. Zde již mají odborníky i potřebné technologie k tomu, aby zjistili, kdo se za monitorem skrývá.
To je potřeba si uvědomit, pokud například popisujeme, jak jsme udělali něco nezákonného. Pokud je onen čin dostatečně závažný, dovedou nás velmi snadno identifikovat, a rozhodně za něj zaplatíme. To platí zvláště v dnešní době, kdy máme mobilní telefony, které nás sledují v podstatě na každém kroku, aniž bychom si to uvědomovali.
Jistě, jednou z možností je využít služeb například anonymních internetových kaváren, avšak těch již ani zdaleka tolik není. Navíc jsou většinou monitorované, takže není až takový problém zjistit, kdo seděl u daného počítače ve chvíli, kdy z něj byla ona zpráva odeslána.
Je tedy rozhodně dobré myslet na to, že nic není tak bezpečné, jak by se mohlo zdát. Ani internet. Proto bychom si měli dávat pozor na to, co tam píšeme. Není to totiž jen policie, která má k těmto technologiím přístup.
